Karel Krška - rhodesian

Moje druhá krškovka kterou jsem koupil od pana Hingara v Království dýmek ve Štěpánské. Je to taková variace na rhodesian, možná že to není tvar vyloženě typický pro Karla Kršku, tedy ne na první pohled, ale myslím že přesto jasně nese jeho rukopis.

Je to poměrně velký kus dřeva. Ta dýmka vlastně není ani tak velká jako spíš široká, hlavička má celkový průměr 6,5 cm. Samotný kotel je přitom takové střední velikosti, mohl by klidně být o něco širší, místa by tam bylo víc než dost, ale i takhle to má něco do sebe.

Kresba vyšla poměrně pěkná, po stranách straight grain, na vršku a spodku ptačí očka, vlastně jsem na ní přes tmavou barvu nezaznamenal ani žádné viditelné kazy či kyty, nedá se tomu nic vytknout. Na spodku je taková ploška díky které se dá dýmka pěkně postavit bez potřeby nějakého stojánku. Náústek je ebonitový, z jednoho kusu včetně čepu na 9mm filtr.

Stejně jako s Krškovým bulldogem jsem i u téhle dýmky měl problémy s napalováním kolem kouřového kanálku, teď ji po vybroušení kotle a natření zakuřovací pastou opět opatrně zakuřuju, snad už to bude dobré. Od začátku z ní kouřím Chocolate Flake od Samuela Gawitha nebo v poslední době Bob's Chocolate Flake od Gawith Hoggarth, podle toho co mám zrovna otevřené.

Jeden soused o téhle dýmce v hospodě kdysi prohlásil že vypadá jako UFO a nebo tak trochu jako vesmírná loď Enterprise :-)

Dunhill Shell Briar 6102

Jednou jsem na dýmce.net odpovídal na téma „dýmka snů“, kdybych si mohl vybrat jakoukoliv dýmku, která by to byla. A má odpověď zněla že by to měla být Dunhillka v shell briaru, klasická bentka, asi něco jako 5102. Ten nápad jsem zařadil do výhledového plánu a po víc jako roce se můj kamarád Polda náhodně díval na Smokingpipes a tam byla mezi estates nekouřená Dunhill 6102 za nějakých 300$. Polda si vzpomněl že jsem o ní kdysi psal, tak mi dal vědět a opravdu to nebylo dlouhé váhání, po shlédnutí fotek to trvalo asi pět minut a já si ji objednal. To se to objednávalo, když byl zrovna v té době dolar za 15 korun, za takovéhle peníze bych u nás šestkovou Dunhillku nekoupil ani náhodou…

Dýmka přišla asi tak za týden a byl jsem z ní opravdu nadšený. Velká dýmka, velký kotel, ale není to zbytečně velké dřevo, takže působí velice decentním dojmem. Jak jsem zmiňoval u své Dunhillky 4103 – je to taková klasická, nepříliš nápadná dýmka, jen znalec pozná její skutečnou hodnotu. Přišla v docela pěkném koženém pytlíku, je na něm sice značka Tsuge, ale to nevadí. Co k té dýmce ještě dodat? Má ebonitový náústek, je bezfiltrová, na svou velikost velmi lehká, skvěle vyvážená, hezky se drží v zubech, na kuřácké vlastnosti si u ní nelze stěžovat. Kouřím z ní latakie, nejraději Balkan Sobranie (škoda že mi dochází a další už nejspíš nebude).

Oldřich Jirsa - klubová dýmka 2006

Volba výrobce každoroční klubové dýmky pipE-clubu Dýmka.net padla v roce 2006 na Oldřicha Jirsu. Tvar měl být pro něj co nejvíc typický a tradiční, tedy variace na jeho Moby Dick. Po nějaké té komunikaci mezi námi a s panem Jirsou jsme se dohodli že by měl být o něco větší a více podobný původnímu tvaru (od doby co Jirsa dělá strojové dýmky přes kopírovací frézu doznaly některé tvary jisté zjednodušení), který neměl sedlový náústek, sklon krčku nebyl tak strmý a kotel tam nebyl tolik našikmo. Opět bylo domluveno několik verzí, myslím že to byly hladká světlá, hladká tmavá, rustik a snad i písek. Já si tentokrát vybral hladkou světlou.

Ta moje nedopadla zas tak nejhůř, je bez kazů, z jedné strany krásná ptačí očka, grain co by měl jít prostředkem je tam bohužel trochu našikmo a přechází na druhou stranu dýmky, vršek je krásně pruhovaný. 

Náústek je z akrylu a na 9mm filtr. Tedy údajně to má být akryl, pan Jirsa si začal dělat vlastní materiál na náústky, začal s tím nedlouho předtím než začal dělat pro nás tyhle klubové dýmky. Pozitivum je, že si může dovolit udělat na náústku tenký skus - nic proti tomu, to mi vyhovuje. Problém byl v tom že ten materiál byl na takto tenký skus příliš křehký, spoustě kolegů se stalo že ten náústek prokousli, aniž by do toho nějak zvlášť silně hryzali. Reklamace byly vyřízeny (u někoho myslím na vícekrát), pan Jirsa už to prý vychytal. U nás se tomu materiálu v mezidobí začalo předzdívat "jirsonit". Já ten náústek neprokousnul, nicméně od samého počátku jsem cítil že je to tam dost tenké a na opatrné skousnutí to trochu pruží, takže si zkrátka dávám pozor, dýmku držím v ruce a moc ji nedržím mezi zuby. Jinak bych řekl že kuřácké vlastnosti má mnohem lepší než současný strojový Moby Dick, zcela jistě díky tomu menšímu sklonu kotle. Kouřím z ní virginie, většinou Hal O' The Wynd od Rattray's.

Ještě přidám několik zajímavostí. Na náústku mělo být Jirsovo logo OJ, to tam není a také na dýmce chybí vyražený znak výrobce. Číslo mělo být včetně celkového počtu, tedy např. v mém případě 19/34, povedla se jen první část. Logo se povedlo jako bylo domluveno, předzdívka tam naopak být neměla, ale budiž, stane se, zřejmě nějaká chyba v komunikaci. Sám pan Jirsa nám tenkrát říkal jak je to nevděčné dělat klubové dýmky, že si každý vysní nějakou představu a pak je zklamaný když ne každá vyjde dokonale. I přes některé nedostatky se to myslím dá označit za úspěšnou akci a jsem rád že mám klubovou dýmku 2006 ve sbírce.

Oldřich Jirsa - Moby Dick

Tuhle dýmku jsem kupoval v prodejně Delamott. Vlastně jsem tam původně šel kupovat tak jednu nebo dvě plechovky tabáku. Nicméně mají tam velký výběr dýmek, tak jsem se samozřejmě musel podívat. Pan majitel byl velice ochotný, a že by mi i dal slušnou slevu, zvláště pokud by šlo o dýmky od mistra Jirsy. Hned mi tam vyskládal na pult tři krabice jirsovek, tak jsem prohlížel a kochal jsem se. Některé byly vcelku pěkné, některé doslova krásné, ale ne necítil jsem takové to správné zajiskření, když mě ta dýmka něčím zaujme, pak ji vezmu do ruky a cítím "jo, to je ona!". Pan majitel tam stále hrabal pod stolem a vytáhnul další krabici a z ní Moby Dicka se slovy "A už máte ve své sbírce místrovu klasiku?" A to byla přesně ta pravá, tahle velrybka mi zaplula do ruky a už jsem věděl, že bez ní neodejdu. Tak jsem si povzdechnul nad další dírou do účtu, optal se zda mohu platit kartou a spokojeně odkráčel s novou jirsovkou, tehdy v pořadí už třetí. 

Velikost je řekněme střední, kotel dýmky je umístěný se sklonem, což mi zpočátku dělalo trochu problémy, ale zvyknul jsem si. Náústek je ebonitový na 9mm filtr, zdobený typickým briarovým proužkem a Jirsovým znakem OJ. Jako značení kvality je tam vyražen trojúhelník se třemi hvězdičkami, což je myslím taková střední třída. Kresba se myslím vydařila, po stranách ptačí očka, na vršku a zespoda hezky pruhovaná, jak je vidět na fotce níže.

Na téhle dýmce mám rád, že ji nemusím až tak úplně pevně držet v zubech, ale nechám ji jen kousek poklesnout a už ji mám pěkně opřenou o bradu. Ideální např. k práci na zahradě, zejména když v létě létají takové ty otravné malé mušky, latakiový kouř je spolehlivě odpuzuje. Začal jsem ji zakuřovat zeleným Caledonianem, ten už se k nám ale bohužel nedováží (a je klidně možné že se již ani nevyrábí), takže na řadu přišly jiné latakie, podle toho co mám zrovna otevřené, např. Accountant's Mixture od Rattray's nebo Balkan Mixture od Gawith Hoggarth. 

Chacom Antique

Tuto dýmku jsem objevil na rakouském dýmkařském shopu Pfeifenkonsulat a zaujal mě na ní jednak ten tvar, který je vyloženě oldschool a posléze následující popis vysvětlující proč je ta dýmka pojmenována "antique". Jde o zhruba 40 let staré hlavičky dýmek, které zřejmě někdo ve fabrice založil a pak se na ně zapomnělo. Poté co je někdo objevil, rozhodli se udělat z toho takovou malou speciální řadu "Antique" a aby to trochu ozvláštnili, přidali na ni ručně dělaný náústek z rohoviny.

Náústek má skus udělaný tak trochu dokulata, je vyšší než je obvyklé, ale to je patrně kvůli tomu materiálu. Je tam nasazený čep na 9mm filtr. Dýmka je to krátká, podsaditá, taková variace na bulldog. Zespoda má rovnou plošku na které zcela stabilně stojí. Kuřácké vlastnosti má vynikající, jde z ní velice chladný a suchý kouř, tyhle dýmky ze starého a hustého dřeva zkrátka nemají chybu. 

Jak je vidět na fotce, přidali mi k dýmce ještě paklík čističů a pak takový speciální dárkový balíček, který posílají ke každé objednávce - jednu Mozartkugel (inu Rakušáci, je to pro ně typická cukrovinka) a pak jedno CPT (czech pipe tool, česká trojkombinace).

Ještě jedna zajímavost, zjistil jsem že psi po téhle dýmce doslova šílí, resp. ne ani tak po dýmce, jako spíš po tom rohovinovém náústku. Ten je vyloženě přitahuje a z nějakého důvodu si myslí že je to pamlsek který jim člověk dá za jejich smutné oči, podávání packy či jiné kousky. A pak jsou moc smutní když zjistí že nic nebude... :-)

JanPipes - Vesuv

Pokud se nemýlím jde o druhou "velkou" dýmku co jsem koupil od Honzy Kloučka. Název Vesuv napovídá že jde o variaci na tvar vulkánu, ovšem tentokrát ve velice strmém úhlu, takže výsledkem je taková visací dýmka. Na tom tvaru Honza dost zapracoval, myslím že jsem nic podobného u konkurence neviděl. První nám přinesl ukázat koncem roku 2008. Krásné dřevo, kresba straight grain, měl jsem k tomu jedinou připomínku že se mi špatně drží, protože do toho horního ohybu mezi krčkem a hlavičkou se mi zkrátka nevejde palec. Honza ovšem bere veškeré náměty a připomínky velice vážně a co se nestalo, nedlouho potom jsme měli v Praze vánoční sraz a mezi novými dýmkami JanPipes se tam objevila i tahle.

V podstatě ten samý tvar jako u té předchozí, jen tam udělal víc místa na palec. Tomu se zkrátka nedalo odolat a po chvíli přemýšlení jsem ji koupil.

Na tu velikost není nijak zvlášť těžká, je to takový ten typ dýmky vhodný ke čtení nebo práci u počítače, prostě se zavěsí a člověk o ní skoro neví. Náústek je z akrylu s čepem na 9mm filtr, zakončen je stříbrným kroužkem. Na dřevěnou aplikaci, která nastavuje krček dýmky, bylo použito zebrano.

První volbou tabáku byl můj oblíbený GLP Telegraph Hill, nicméně ukázalo se že je to příliš velký kotel a že Telegraph Hill je silnější než se na první pohled zdá a v takovém množství už zkrátka začíná tlačit. Takže druhou jasnou volbou byl Hal O' The Wynd od Rattray's, u toho mám vyzkoušené že mu velké kotle opravdu sedí. 

Pavel Háp - český bulldog (v hladkém provedení)

Jak jsem již psal dříve, český bulldog je takový velice vděčný tvar, jeden z mých oblíbených. Už jsem zmiňoval rustikovanou verzi a po čase mě napadlo že by bylo hezké mít tuhle dýmku i v hladkém provedení. Kolega z dýmky.net zrovna jel na několik dní na dovolenou do Proseče (pan Háp tam kromě dýmkařské dílny má i penzion), tak tam laskavě předal mou objednávku a kontakt na mě. Brzy mi přišla sms že na ní začal pracovat, následovala zpráva že na hladkou světlou to dřevo úplně není, jestli bych se nespokojil s tmavším provedením. Odepisoval jsem že bych přece raději světlou, přišla odpověď že není problém a zkusí další. Posléze přišla zpráva že se dobrá věc podařila a už je na cestě poštou. A zde je výsledek:

Povedlo se mi ji vyfotit ještě nekouřenou, trochu je tam vidět jedna taková specialita Pavla Hápa - leští vnitřek kotlíku aby byla vidět i kresba zevnitř. U některých dýmek je to člověku skoro líto si z nich zapálit jak to krásně vypadá. No, dobrá, zas tak moc líto mi to nebylo, ale rozhodně to vypadá hezky.

Ještě stojí za zmínku že u dýmky na zakázku Pavel Háp do detailu popíše veškeré drobné vady které by ta dýmka mohla mít (v tomto případě jeden drobnější kyt zboku a prý je tam ještě jeden a ten jsem dodnes nenašel) a přidá k tomu něco ve smyslu "bude-li se vám líbit, pošlete mi prosím tolik a tolik na číslo účtu...". Býval bych řekl že takový přístup se mu vymstí, ale když jsem se jej na to jednou ptal, tak říkal že se mu téměř nestalo že by mu někdo za dýmku nezaplatil. Dýmkaři přece bývají poctiví lidé...

Je to bezfiltrová dýmka s ebonitovým náústkem. Je to vlastně jedna z posledních dýmek kde ještě dělal náústek z jednoho kusu ebonitu včetně čepu. Nedá se s ním zrovna otáčet jedním směrem dokola, spíš tak nějak doleva a doprava, že se nakonec vytáhne. To je jediné co se té dýmce dá vyloženě vytknout, ale vynahrazuje to výbornými kuřáckými vlastnostmi. Stříbrný kroužek zde není usazen na krčku dýmky ale je zasazen do náústku (podobně jako např. u klubové dýmky). Povrchová úprava sice na první pohled vypadá jako že je to vyleštěno carnaubským voskem, ale jedná se o šelak, to je taková další Hápova specialita. 

Kouřím z ní virginie s periquem, v poslední době Dunhill DeLuxe Navy Rolls nebo GLP Telegraph Hill. 

Michal Novák - vysoký poker

Druhá dýmka kterou mám od Michala Nováka, "pro změnu" zase poker. Je to zkrátka takový vděčný tvar, v poslední době se mi líbí čím dál víc. Když mi Michal na srazu vykládal že dělá na pokeru co bude vysoký takových 7cm, tak jsem si říkal že to už je přehnaně velké, ale výsledek mě příjemně překvapil. 

Je to opravdu velmi vysoká dýmka, ale přitom je překvapivě útlá, není problém ji dát do běžného pouzdra na dýmky. Provedení dýmky je bezfiltrové, náústek ebonitový, vrtání je provedeno vzorně, takže se dá náústkem protáhnout čistič až dolů do kotlíku. Ozdobena je ne jedním, ale hned dvěma stříbrnými kroužky - Michal má zkrátka vždycky něco netradičního.

Je to dýmka na kterou musí mít člověk rozhodně dostatek času, protože tabák v ní i při mém běžném (relativně rychlém) stylu kouření vydrží takové dvě a půl hodiny. Jednou jsem si ji např. zapálil v půl dvanácté u nás v hospodě, kam chodíme o víkendu před obědem na tradiční "aperitiv". Odcházel jsem asi tak po hodině abych zapálil na zahradě gril, kolem jedné jsem na gril hodil maso, asi tak před půl druhou jsem dýmku odložil že byl čas se najíst. No a v dýmce stále byl tabák, ještě to zbylo na příjemnou půlhodinku po obědě. 

Volba tabáku byla jednoduchá - na takovéhle velké kotle mám ty nejlepší zkušenosti s tabákem Hal O' The Wynd od Rattray's.

Bjarne

Když už jsem v předchozím příspěvku zmiňoval dýmku Bjarne zakoupenou v rámci akce dvě za cenu jedné v Delamottu, tak mi to nedalo a hned jsem ji zařadil jako další v pořadí. Vlastně už nevím která z nich byla ta dražší, ale myslím že to byla právě tahle Bjarne. Je to poměrně velká dýmka, takový velký rhodesian. Povrch je takový halb-rustik kdy krček a spodek jsou rustikované, vršek je hladký. Ten rustik je poměrně jemný, trochu připomíná petersonský rustik. Náústek je akrylový s vrtáním na 9mm filtr s bílou značkou "bj".

Na svou velikost ta dýmka kupodivu není příliš těžká a dá se i docela dobře držet v zubech. Nějakou dobu jsem váhal co z ní kouřit, ale nakonec jsem si ji nechal na virginie s periquem. U těch si nenechávám zvláštní dýmku na každý druh tabáku, takže podle toho co mám zrovna otevřeného. Prostřídal jsem v ní (a dalších dýmkách na VaPer) např. Louisiana Flake (ve verzi Samuel Gawith i Gawith Hoggarth), Ambleside Curly či Broken Perique Flake (Synjeco), GLP Telegraph Hill, v poslední době např. Cairo od Cornell & Diehl.

Neerup

Při pohledu do mé skříně s dýmkami je na první pohled zřejmé že dávám přednost především klasickým tvarům. Ale čas od času mne zaujme i nějaký ten freehand. Tuhle dánskou dýmku jsem objevil v prodejně Delamott v ulici Dukelských hrdinů. V Praze se tenkrát počátkem konal celorepublikový sraz pipE-clubu Dýmka.net a jeden z našich kolegů v tomto dýmkařství zajistil velice zajímavou akci dvě dýmky za cenu jedné. První mi do oka padla právě tahle Neerupka. Druhá dýmka byla shodou okolností také dánská, tentokráte Bjarne, ale o té budu psát v jiném příspěvku.

Je to pěkný kousek dřeva, moření dočervena, kresba téměr straight-grain s pár drobnými nedokonalostmi a jedním nepatrným kytem. Náústek je akrylový, s filtrem na 9mm. Tvar hlavičky je šestiboký, konec krčku je asymetricky vybroušen do takové vlnky. Ten tvar je velmi příjemný, stejně jako barva moření. V nějakém odstínu hnědé by to myslím vypadalo poněkud fádně, ale ta červená to dovede celkově oživit.

Už od začátku jsem z ní začal kouřit tabák Grousemoor od Samuela Gawitha, v poslední době to trochu střídám, jednak Grousemoor coby mixture, potom jako plug a pak další obdobné tabáky jako RB plug nebo Cannon plug.

Peterson Kapruf 260

Tuhle dýmku jsem koupil na ebay z Německa – je to zhruba 30 let stará Petersonka, nekouřená (tedy v době jejího nákupu), někomu se celá ta léta válela v šupleti. Řada Kapruf se snad už ani nevyrábí, vyznačuje se tmavě hnědou barvou a pískovanou povrchovou úpravou. 

Konkrétně tenhle tvar 260 je také něco dávno zapomenutého, nikde jsem to neviděl prodávat. Je to rovná a velice útlá dýmka, samozřejmě bezfiltrová (jinak by takový tvar ani nebyl možný). Má velmi tenké stěny, krček je takový placatý a zespoda má dlouhou rovnou plošku, takže se dá bez problému postavit na stůl. Nebýt p-lip náústku a velkého písmene „P“, tak by člověk skoro řekl že jde o něco z dílny Dunhill. S Dunhillem je tu ještě jedna podobnost – chladič v podobě takové hliníkové trubičky s jakoby jehlovým zakončením. Chladič jde z náústku přímo do hlavičky a vytvářím tím jakoby uzavřený okruh, takže by se díky tomu neměl kondenzát dostávat do krčku. Zda je ten "inner tube" původní či ne bohužel netuším, prodejce o ní neměl žádné informace a  u Petersonů mi na můj dotaz bohužel neodpověděli. Ale nevadí, beru to jako sběratelský kousek a svým způsobem i takovou kuriozitu.

Jinak je to vlastně jediná rovná dýmka s p-lipem v mé sbírce. P-lip náústek mi sice nevadí, ale nedá se říct že bych jej nějak vyhledával, dávám přednost klasickému "fish-tail" náústku. U rovné dýmky mi připadá že když to vezmu do zubů, trčí ta dýmka jakoby o něco výše než jsem zvyklý, přijde mi to takové lehce nepříjemné, kouřím ji raději z ruky. Ale nechci nějak generalizovat, třeba se to týká jen tvaru této dýmky (ten náústek je tenčí než je u Petersona obvyklé) a nebo je to možná problém mého chrupu s takovým náústkem, že to nedovedu držet mezi zuby jinak, kdoví. Ale zas tak zásadní problém to není, tento drobný nedostatek bohatě vynahrazuje výbornými vlastnostmi při kouření.

Kouřím z ní latakie, v poslední době Balkan Mixture od Gawith Hoggarth nebo můj oblíbený Accountant's Mixture od Rattray's.

Peterson Donegal Rocky 107

Petersonek mám několik, jsou to skvělé dýmky a např. u řad Aran či Donegal mají jen těžko překonatelný poměr cena/výkon. Pokud by se mne ptal dýmkař začátečník jakou si pořídit první „pořádnou“ dýmku, neváhal bych poradit právě jednu z těchto dvou sérií a spíše možná právě Donegal.

U Petersona bývají dýmky pojmenovány podle různých irských hrabství, řek apod. V tomto případě je pojmenování příznačné – Donegal je nejchudší hrabství v Irsku a stejně tak dýmky Donegal patří k těm nejlevnějším které Peterson vyrábí. Leč i zdánlivá chudoba má svůj lesk a tak je zdobí typický stříbrný kroužek který u Petersonek nejen hezky vypadá, ale podle ražby na něm se dá přesně určit stáří dýmky.

Tuhle billiardku jsem kupoval ve Štěpánské u pana Hingara. Vlastně jsem tam původně okukoval jiné billiardky, zvláště jsem doufal že by tam třeba byla na skladě nějaká ta klasika od Dunhilla, ale měl jsem smůlu, taková zrovna nebyla a při pohledu na ceny jsem si raději nechal zajít chuť. Ale tu na chvilku pokaženou náladu mi spravila právě tahle billiardka od Petersona. Měla to tedy být vlastně náhrada za Dunhillku, kterou jsem si ale zanedlouho poté nakonec také pořídil. To samozřejmě neznamená, že by tahle Petersonka byla jakkoliv nadbytečná – je to taková poctivá dýmka na jako dělaná na latakie. Je příjemná do ruky, moc se nerozpaluje. Náústek má klasické zakončení (fish-tail) místo typického petersonského p-lipu. To mi naprosto vyhovuje – proti p-lipu sice nic nemám, nemyslím že by mi nějakým způsobem vyloženě vadil, ale fish-tail mi přijde tak nějak lepší, příjemnější. On sice p-lip má své výhody a kouření s ním je o něco šetrnější k jazyku, ale pokud je kouř moc horký, tak vybírat si zda budu mít spálený jazyk nebo patro, to je jak šlápnout z bláta do louže.

Jak jsem psal, kouřím z ní latakie, bez nějakého přesnějšího určení. Např. Gawith Hoggarth Balkan Mixture, Dunhill Nightcap, Dunhill My Mixture 965, Dunhill Early Morning Pipe a jiné…rozumí si samozřejmě velmi dobře i s legendou Balkan Sobranie.

Dunhill Shell Briar, Ring Grain 4103

Moje první Dunhillka. Dunhill je mezi dýmkami naprostá klasika, dalo by se říct že je to mezi nimi něco jako Rolls Royce mezi automobily. Dělají velmi klasické tvary dýmek, dělají je již velmi dlouho a nutno říct že velmi dobře, zkrátka léty prověřená kvalita. Když se tohle všechno sečte dohromady, tak nám z toho vyjde že také jde o velmi drahé dýmky. Na dýmkařském diskuzáku Dýmka.net je těmto dýmkám také věnováno jedno vlákno a nutno říct, že názory na Dunhillky byly před několika lety spíše negativní s ohledem na jejich cenu, ač v té době vlastně snad nikdo z diskutujících žádnou nevlastnil. Mně se vždycky líbily a byla to taková shoda okolností že mi zrovna přišla na účet nejen výplata, ale i roční bonus, tak jsem si řekl že se podívám do dýmkařství v Dlouhé copak tam zrovna mají. Dunhillek měli několik, ale tahle mě upoutala na první pohled – klasický billiard s krásnou pískovanou kresbou jakou jsem dosud u žádné své pískované dýmky neměl. A vlastně to s tou cenou nebylo tak hrozné. Ano, byla drahá, byla dokonce o něco dražší než Peterson House Pipe, ale vlastně jsem posléze zjistil, že jsem nakoupil velmi dobře. Koupil jsem totiž Ring Grain za cenu obyčejného Shell Briaru, který by samozřejmě byl ještě o něco dražší, takže to mě může jen o to víc těšit.

Byl jsem zkrátka zvědavý v čem to je, jestli jsou Dunhillky skutečně tak dobré dýmky nebo zda je to jen taková snobárna. Nu, snobárna to možná svým způsobem je, ačkoliv patrně jen pro znalce, protože jsou to většinou nepříliš okázalé klasické tvary, poznávací znamení je malá bílá tečka na náústku, neboli „the white spot“. Pro laika když se dá vedle ní Ser Jacopo nebo jiná italská dýmka s velkolepým designem a stříbrným kováním, zcela jistě nebude hádat že Dunhill je dražší.

Tahle moje billiardka je samozřejmě bezfiltrová a má Dunhillův patentovaný chladič (inner tube)– je to taková hliníková trubička, která jde z tabákové komory skrz kouřový kanálek přímo do náústku. Vytváří to vlastně takový uzavřený okruh mezi náústem a tabákovou komorou, není potřeba to ani pokaždé rozebírat a čistit, stačí pro běžnou údržbu jen projet čističem a větší čištění včetně rozebírání dýmky provést jednou za čas.

Dýmka je to krásně lehoučká a vyvážená. Jsou tu opravdu vidět ta léta praxe, do pusy a mezi zuby jde úplně sama od sebe, zvyknul jsem si na ni takřka okamžitě. Náústek je ebonitový, označený již zmíněnou bílou tečkou. Při nákupu byl poněkud zašlý (dýmka tam zřejmě ležela nějakou dobu), již několikrát jsem jej musel přeleštit, ale podobně jako u Petersonek je to prostě boj, nezbývá než trpělivě leštit. Zespoda je rovná ploška, takže dýmka se dá naprosto stabilně postavit na stůl. Kuřácké vlastnosti vynikající, má skvělý tah a nevím čím to je, ale tabák v ní hoří velmi pravidelně, obvykle s tím příslovečným „soutěžním uhlíkem“ uprostřed kotlíku, aniž bych se přitom o něco takového jakkoliv snažil, takhle dobře v ní ten tabák hoří prostě sám od sebe. Nevím jestli je to tím že jsem ji zakuřoval opravdu opatrně a s citem, ale povedlo se mi ji zakouřit náramně dobře.

A jak ji tedy na závěr hodnotit? Nedá se říct že by byla o tolik lepší než jiné dýmky, že by to byl nějaký diametrální rozdíl. Je to zkrátka výborná dýmka, kvalita bez jakýchkoliv kompromisů. Měl jsem poměrně vysoká očekávání a ta byla splněna. Zda stojí za ty peníze? Pro mne ano.

Nejdřív jsem z ní kouřil tabák Dunhill (také co jiného, že?) Elizabethan Mixture, ten se bohužel přestal vyrábět a již se nedá sehnat, takže jej posléze nahradil Royal Yacht, a pokud jej také nepřestanou vyrábět, tak do ní už jiný tabák nepůjde.