Petersonek mám několik, jsou to skvělé dýmky a např. u řad Aran či Donegal mají jen těžko překonatelný poměr cena/výkon. Pokud by se mne ptal dýmkař začátečník jakou si pořídit první „pořádnou“ dýmku, neváhal bych poradit právě jednu z těchto dvou sérií a spíše možná právě Donegal.
U Petersona bývají dýmky pojmenovány podle různých irských hrabství, řek apod. V tomto případě je pojmenování příznačné – Donegal je nejchudší hrabství v Irsku a stejně tak dýmky Donegal patří k těm nejlevnějším které Peterson vyrábí. Leč i zdánlivá chudoba má svůj lesk a tak je zdobí typický stříbrný kroužek který u Petersonek nejen hezky vypadá, ale podle ražby na něm se dá přesně určit stáří dýmky.
Tuhle billiardku jsem kupoval ve Štěpánské u pana Hingara. Vlastně jsem tam původně okukoval jiné billiardky, zvláště jsem doufal že by tam třeba byla na skladě nějaká ta klasika od Dunhilla, ale měl jsem smůlu, taková zrovna nebyla a při pohledu na ceny jsem si raději nechal zajít chuť. Ale tu na chvilku pokaženou náladu mi spravila právě tahle billiardka od Petersona. Měla to tedy být vlastně náhrada za Dunhillku, kterou jsem si ale zanedlouho poté nakonec také pořídil. To samozřejmě neznamená, že by tahle Petersonka byla jakkoliv nadbytečná – je to taková poctivá dýmka na jako dělaná na latakie. Je příjemná do ruky, moc se nerozpaluje. Náústek má klasické zakončení (fish-tail) místo typického petersonského p-lipu. To mi naprosto vyhovuje – proti p-lipu sice nic nemám, nemyslím že by mi nějakým způsobem vyloženě vadil, ale fish-tail mi přijde tak nějak lepší, příjemnější. On sice p-lip má své výhody a kouření s ním je o něco šetrnější k jazyku, ale pokud je kouř moc horký, tak vybírat si zda budu mít spálený jazyk nebo patro, to je jak šlápnout z bláta do louže.
Jak jsem psal, kouřím z ní latakie, bez nějakého přesnějšího určení. Např. Gawith Hoggarth Balkan Mixture, Dunhill Nightcap, Dunhill My Mixture 965, Dunhill Early Morning Pipe a jiné…rozumí si samozřejmě velmi dobře i s legendou Balkan Sobranie.
Žádné komentáře:
Okomentovat