neděle 28. listopadu 2010

JanPipes - klubové dýmky 2008

Pro rok 2008 byl jako výrobce klubových dýmek pipE-clubu Dýmka.net vybrán Honza Klouček. Pokaždé to byla těžká debata ohledně výběru tvaru, jsou dýmkaři co preferují rovné dýmky a jsou zase tací co mají rádi bentky. Obvykle je výsledkem nějaký kompromis, ale Honza tohle dilema vyřešil velice šalamounsky a nabídl že může udělat taková dvojčata, jednu rovnější a jednu bentku. A tak se také stalo. Honza tomuto tvaru říká "Cocon" a na výběr byly varianty hladké (straight grain, birds-eye, mixed grain), pískované a dva druhy rustiku (hrubý a peach). K dovršení celé sady byl na tahle dvojčata vyroben speciální stojánek s logem klubu a takové zakroucené dusátko.


Já si nakonec vybral pro obě rustik zvaný "peach", je to takový vlasový rustik co vzorem připomíná broskvovou pecku. Náústky jsou z akrylu a bezfiltrové (zde byla také možnost vybrat si zda bude z akrylu či ebonitu, filtrové či bezfiltrové). Krčky dýmek zdobí stříbrné kroužky.



Obě dýmky jsou velmi příjemné, tu rovnější jsem si nechal na virginie s periquem. U bentky jsem s výběrem tabáku váhal poměrně dlouho, z počátku jsem z ní kouřil virginie a nakonec jsem si ji nechal na latakie. Je pravda, že ta bentka je opravdu velice málo kouřená, ale to se dá snadno napravit...

Ještě dodám že tentokrát bylo výrobní číslo stejné pro každý pár dýmek a u mě je to opět magické číslo 19. 

čtvrtek 25. listopadu 2010

Robert Kněz - soutěžní dýmka z Mistrovství ČR 2010

Soutěžní dýmka z Mistrovství ČR v pomalém kouření dýmky, které se konalo v Poděbradech. Autorem je Robert Kněz, dřevo je od BPK a pokud si dobře vzpomínám, tak na dýmkách se pracovalo v dílně u Honzy Kloučka a podílelo se na tom více lidí. 


Jde o skutečnou raritu, protože Robert Kněz dosud vyráběl pouze freehandy, nikdy nedělal sériové dýmky. Tvarem je to poker a pro soutěž je to poměrně šikovné, že se dá pěkně postavit na stůl. Povrchová úprava je taková zvláštní, snad je to opískované, místy možná zrustikované, místy hladké, velice netradiční. Náústek je akrylový s bezfiltrovým čepem. Mezi zuby se drží překvapivě dobře, nijak zvlášť nepáčí čelist. Vzhledem k původu dřeva jsem byl dost skeptický zda ji nenapálím, ale kupodivu se tak zatím nestalo. Na soutěžní kouření je to opravdu dobrá dýmka, v Poděbradech jsem s ní udělal rovnou hodinu a nedávno jsem s ní udělal v naší Lize žampionů svůj letošní osobní rekord 1 hod 18 minut.


Stabilní tabák do ní nemám, stále ji beru jako soutěžní dýmku a v té se tabáky střídají. Většinou z ní kouřím nějaké aromatiky. Ještě mě napadá, že k té dýmce bylo speciální soutěžní dusátko, které jsem k ní zapomněl vyfotit, ale nevadí, časem mi dojdou dýmky o kterých jsem ještě nepsal, tak můžu podrobně rozebrat třeba všechna dusátka co mám.

Ještě jedna zajímavost - když jsem si ji prvně vzal k nám do hospody, tak to soused komentoval slovy: "Proboha co to máš za pařez?? Tak tohleto jsem u tebe ještě neviděl..."

pondělí 22. listopadu 2010

Kolik máš načatých tabáků?

Přesně takto se jmenuje jedno vlákno na dýmce.net a včerejší úklid v kuchyni mne vedl k zamyšlení právě nad tímto. To co vidíte na fotce níže je stůl v mé kuchyni. Já tomu neříkám jídelní stůl, protože jídlo si obvykle nosím do obýváku k televizi nebo do pracovny k počítači, ale je to skvělý odkládací prostor, zejména na dýmky a na tabáky co mám zrovna otevřené. Trochu jsem to probral, hodil do sklepa prázdné plechovky, dal dovlhčovat tabáky co mi začínají sesychat a pak jsem to s pár dalšími drobnostmi pěkně srovnal do této podoby.


Říká se že "kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem", ale nemyslím že by platilo "kolik tabáků kouříš, tolikrát jsi kuřákem". Ono by to bylo fajn mít jeden tabák co by mi plně vyhovoval, natolik že bych nepotřeboval zkoušet žádný další. A k němu tak čtyři nebo pět dýmek, víc by možná ani nebylo potřeba. Bylo by to tak krásně jednoduché, ale pro mě by to byla nuda. Jsou sice dýmkaři co skutečně kouří jeden či dva tabáky a ke spokojenosti jim to stačí, ale pak jsou zase tací jako já - objevitelé, hledači svatého grálu v podobě dokonalého tabáku. Tím si projde většina kuřáků dýmky - zkusí jeden tabák, pak další a další, při tom zkoušení dost možná spoustu z nich v lepším případě s někým vymění nebo daruje, eventuálně smíchá s jiným tabákem, v horším případě to prostě skončí v popelnici. Ale postupem času si člověk najde tabáky, které sice nejsou dokonalé, ale jsou příjemné a dají se kouřit. Já takových mám spoustu a to není tím že bych kouřil cokoliv. U tabáku jsem přinejmenším stejně vybíravý jako v jídle (a kdo mě zná, ví že na jídlo já jsem hrozný), ale naštěstí i samotný evropský trh (s dovozem z Ameriky je potíž) nabízí řadu opravdu slušných tabáků, které mám rád. Když to vezmu popaměti a co tam tak vidím, mám tam Hal 'O The Wynd, Dunhill MM 965, Condor, Balkan Mixture, Accountant's Mixture, Sherlock Holmes, Grousemoor, Schürch Mogano, Vermont Maple Cavendish, Telegraph Hill, Cairo, Palace Gate, Skiff Mixture, Royal Yacht, Erinmore Mixture... Je toho spousta, rád tabáky střídám, miluji tu rozmanitost chutí a vůní. A pokud náhodou máte tolik načatých tabáků jako já, nemusíte si s tím lámat hlavu, stačí jen udržovat vlhkost a ono se to časem vykouří. Žádná plechovka ani tobolka přece není nekonečná... 

sobota 20. listopadu 2010

Ser Jacopo - Modica

Modica je nižší řada dýmek Ser Jacopo, oproti svým "dospělým" sestřičkám jsou tyhle dýmky výrazně levnější. Obvykle bývají pískované nebo rustikované, sem tam se objeví nějaká hladká. Co se týká velikosti, většinou jde o dýmky středně velké. Značení není typické stříbrné "J", ale korálová tečka. Pokud jde o název Modica, je to zřejmě podle stejnojmenného města na samém jihu Sicílie. Je to pouze má domněnka, ale dávalo by to smysl, např. Peterson také pojmenovává dýmky podle irských hrabství, měst, řek, ulic apod.


Tuhle dýmku jsem pořídil na ebay před třemi lety a vyšla mě tenkrát velmi levně, myslím že něco kolem 50 EUR. Takový klasický, zdánlivě dunhillovský tvar s velikostí 4. Povrchová úprava je zajímavá - hlavička je opískovaná, krček je hladký a celé je to nalakováno načerno. Sedlový náústek je z akrylu a korálovou tečku má na straně (na rozdíl od Dunhilla, který mívá svou bílou tečku nahoře). Jde o bezfiltrovou dýmku, takové mám nejradši.


S volbou tabáku jsem velice dlouho váhal. Jednu chvíli jsem uvažoval o tom zda si tuhle dýmku nenechat na soutěže, ale kotlík má dole příliš úzký, soutěžním dusátkem nedosáhnu až úplně na dno. Nakonec jsem si ji nechal na anglický tabák Condor (zelený), tahle mýdlová dobrota se v ní dobře zabydlela. Condor sice nekouřím příliš často a raději jej mám z pěnovky, ale když si chci užít tu intenzivní chuť opravdu naplno, pak sáhnu právě po téhle dýmce.

pátek 19. listopadu 2010

JanPipes - Fat Pot

Tuhle dýmku jsem koupil od Honzy Kloučka v loňském roce. Poslední dobou nemám vždycky dostatek času na některé ty svoje obří kotle a někdy si skoro raději než jednu dýmku dám dvě malé, takže tenhle kousek se mi jevil jako takový rozumný kompromis - velký kus dřeva s relativně malým kotlem.


Kresba dýmky je straight grain a na tak velký kus dřeva spolu s masivním stříbrným kováním vlastně není zas tak těžká, Honza na svých stránkách uvádí že má 83g. Náústek je akrylový, je na něm stříbrný kroužek, další silný kroužek je na konci krčku. Na první pohled to vypadá jako spigot, nicméně jde o tzv. "falešný spigot" - kování je tam na ozdobu, náústek je ve skutečnosti zakončen normálním 9mm čepem. Vypadá to ovšem opravdu velice efektně. 


Na snímku výše je vidět jak silné má tahle dýmka stěny. Měl jsem trochu obavy z toho že přes tu tloušťku stěn nepoznám zda se mi náhodou dýmka nenapaluje, ale nic takového se nestalo. Kuřácké vlastnosti výborné, kouří se z ní naprosto bez problému. Je to spíše dýmka co se kouří z ruky než že bych ji delší dobu držel mezi zuby, ale ani to mi nečiní zas takové obtíže. Kouřím z ní virginie s periquem. v poslední době především Telegraph Hill.

středa 17. listopadu 2010

Bromden - freehand

Tuhle dýmku jsem dostal loni k Vánocům. Tedy obdarován jsem byl nejen já, měli jsme předvánoční sraz našeho spolu PPNSD, Polda přišel, z aktovky vytáhnul krabici v níž měl několik dýmek co za ten rok stačil vyrobit a každému jednu věnoval. Bylo to naprosto nečekané, ba téměř šokující, na to lze říct snad jediné: "Díky, Poldo!"


Je to taková menší dýmka se zhruba středně velkým kotlem. Tvarem připomíná freehandy z dílen severských pipemakerů, takový netradiční a přesto velmi sympatický tvar. Náústek je ručně vybroušený z tlusté akrylové tyče, z toho jak je tvarovaný je na první pohled zřejmé že to muselo dát spoustu práce. Navíc je na něm další dřevěná aplikace, myslím že jde o zebrano. Na trojhranné zakončení náústku navazuje stejně tvarovaný krček, který přechází do oblé hlavičky. 


Je to takový ten typ dýmky co ji člověk zavěsí v ústech a má pocit jako by tam patřila odjakživa. Volba tabáku zas tak složitá nebyla, mám velice málo dýmek určených na aromatiky, takže další z nich se stala právě tahle bromdenovka. Kouřil jsem z ní nejprve tabák Autumn Evening od Cornell & Diehl, což je směs aromatizovaná javorovým sirupem. Taková ryze americká záležitost, ve Státech jsou schopni javorovým sirupem dochucovat naprosto cokoliv. Pro mě je to trochu vzpomínka na útlé dětství, které jsem tam prožil, na lívance s javorovým sirupem. Takové chutě a vůně jsou nezapomenutelné.


Momentálně z ní kouřím Vermont Maple Cavendish od Pipeworks & Wilke, opět aromatik s javorovým sirupem, snad jen s tím rozdílem že je méně sladký než Autumn Evening. 

úterý 16. listopadu 2010

Peterson Supreme 338

S kamarády dýmkaři občas říkáme že jsme si do odvolání vystavili "červenou kartu" na nákup dalších dýmek. To je celkem rozumné opatření, zvlášť když se ty dýmky najednou začnou zcela neplánovaně množit, najednou jsou potřeba další stojánky a už zase není kam ty dýmky dávat... To se zkrátka stává. Já si vystavil červenou kartu na nákupy dýmek na ebay a vydrželo mi to téměř rok. Samozřejmě že jsem to občas projížděl, ale byl jsem na sebe přísný, nekoupil jsem nic. Až jsem jednoho dne letos v květnu narazil na tuhle Petersonku v jedné z jejich nejvyšších řad Supreme se zlatým kroužkem. V tu chvíli jsem si řekl že přesně tahle dýmka mi ještě ve sbírce chybí a červenou kartu jsem si dočasně zrušil. Dražba šla lépe než jsem čekal a nakonec jsem ji vyhrál za krásných 100 EUR.


Za týden dýmka přišla a čekalo mě malé překvapení. Doslova malé, nějak jsem se nedíval na rozměry (kde prodejce nijak nelhal), tvar 338 vypadá na fotce zdánlivě jako dýmka normální velikosti, ale je to vážně prťavá dýmečka. To je myslím s na fotce patrné při porovnání s CPT. 

Dýmka je to zřejmě starší, odhaduju podle toho jak byl zašlý ebonitový náústek (velký dík Michalovi Novákovi, který mi celou dýmku a zejména náústek krásně přeleštil!). Náústek má jednu drobnou vadu díky které byla ta dýmka tak levná - písmeno "P" které obyčejně bývá intarzované je tady tak nějak nevýrazné. Buď to vypadlo při výrobě nebo je to tam zaražené příliš hluboko, těžko říct. Nějaké náznaky tam jsou, na fotce je to výraznější než to ve skutečnosti vypadá. Každopádně za ty peníze nad tímhle klidně přimhouřím oko. Jinak přes malé rozměry dýmky je zakončení náústku zcela standardně široké, plnohodnotný pohodlný skus. Naštěstí je tam klasický fish-tail, ten mám mnohem raději než petersonský p-lip. 


O takovéhle bentce člověk ani neví že ji má v puse, tak je lehoučká a a hezky vyvážená. Z toho plyne jedno nebezpečí, už několikrát se mi stalo že jsem na ni při práci či čtení zapomněl, kouřil jsem rychleji než jsem měl a dýmka se pekelně rozpálila. Myslel jsem pokaždé že to je asi její konec, ale kupodivu se nic nestalo, zkrátka to dřevo je schopné ustát i méně šetrné kouření. Samozřejmě snažím se dávat si na tohle pozor, ale je dobré vědět že mám dýmku co mi bez problému promine i nějakou tu moji kuřáckou chybku. 

Jako první jsem z ní kouřil tabák Peterson Sherlock Holmes, ale ten se mi v ní z nějakého důvodu opravdu silně rozpaloval, takže jej velmi rychle nahradil Dunhill Royal Yacht, který se v ní chová mnohem způsobněji a už jsem u téhle kombinace zůstal.

neděle 14. listopadu 2010

Peterson Spigot Rustic XL 26

Další petersonská spigotka, kterou jsem pořídil nedlouho poté co jsem se vrátil z Irska. Shodou okolností úplně stejné provedení jako ta spigotka XL15, kterou jsem si odtamtud přivezl. Jako členovi Stanislaw Pipe & Cigar klubu mi přišel dopis že v rámci vánoční akce budou velké slevy na vybrané produkty (už nevím přesně, myslím že u některých až o 40%). Jak se říká v té povídce „nechci slevu zadarmo“, na to jsem se zkrátka musel jít podívat. Prohlížel jsem, hledal, až jsem narazil na tuhle spigotku.


Asi už byla na skladě velmi dlouho – náústek úplně žlutý, stříbrné kování mělo velmi tmavou patinu a bylo vidět že na jednou místě je lehce promáčknuté (asi někomu spadla na zem, kdoví), na tom minimu hladkého prostoru na dýmce byl jeden kyt nahoře na hlavičce a dokonce dva kyty na plošce s označením dole na krčku. Když jsem viděl původní cenu, říkal jsem si že to je vážně nesmysl, ale s tou velkou slevou se to cenově dostalo na úroveň 100 EUR, za které jsem v Irsku koupil XL15, to už stálo za úvahu. Vrtání bylo zcela v pořádku a ta dýmka byla opravdu velice lehoučká, ještě chvíli jsem ji prohlížel, zkoumal, až jsem si řekl že sice má pár vad na kráse, ale tahle dýmka prostě má charakter.

Tomáš Mahovský byl tak hodný a ujal se jejího přeleštění a opravdu, nakonec z té neutěšené zašlé chudinky vylezla moc pěkná dýmka. V řadě dýmek Sherlock Holmes se tenhle tvar jmenuje Hansom, což je (pokud tedy nejde o postavu, ale nemůžu si vybavit že by taková byla, třeba mě někdo opraví) taková ta typická dvoukolá bryčka tažená koněm, dá se říct někdejší taxík. Při troše představivosti by tu možná nějaká podobnost byla, dejme tomu.


Náústek je ebonitový, zakončený stříbrným kováním s prostorem na 9mm filtr. Zjistil jsem také, že jsou náústky na XL26 a XL15 úplně stejné, patrně v rámci zjednodušení výroby. Jde o spigot, takže tentokrát žádné čepy, usazení náústku jde kov na kov. Kuřácké vlastnosti velmi dobré, občas se ke dnu trochu rozpaluje, ale to je asi dáno tím tvarem jak se směrem dolů zužuje. Kouřím z ní latakie, bez nějakého bližšího určení.

středa 10. listopadu 2010

Messin

Tahle dýmka je vcelku rarita – vyráběl ji kolega z pipe-clubu Adam „Messin“ Němec, který dýmky vyrábí v podstatě jen pro sebe a sem tam možná pro kamarády. Viděl jsem několik jeho dýmek co si vyráběl doma nebo pak na workshopech u Honzy Kloučka, čím dál pěknější kousky.


Tuhle variaci na tvar „pot“ dal Messin do dobročinné aukce na srazu pipE-clubu Dýmka.net v Mozolově v roce 2007. Od toho roku je to taková tradice že závěrem srazu se uspořádá aukce, do níž dle uvážení přispějí členové klubu různými nejen dýmkařskými věcmi a její výtěžek pak jde ve prospěch nějakého dětského domova apod. (řádově jde o desetitisíce korun). Tahle dýmka mě zaujala na první pohled, takový sympaticky velký kus dřeva. V té době jsem měl v oblibě hodně velké dýmky, takže to byla jasná volba, tuhle jsem v aukci zkrátka nemohl pustit. Navíc mne mohl hřát pocit že mou sobeckou touhu vlastnit další dýmku v tomto případě omlouvá fakt, že peníze za ni jdou na dobrou věc.

Náústek je akrylový s čepem na 9mm filtr. Dýmka je namořena na tmavě hnědou, která zakrývá několik opravdu nepatrných kazíků, ale takové drobné pihy na kráse nic nemění na funkčnosti dýmky. Při bližším pohledu je vidět že ta dýmka má poměrně hezkou kresbu dřeva, že je to posazeno na straight grain. Dýmka je to masivní, ale v kontrastu s tím je kotel relativně malý, taková střední velikost. Prý to původně nebylo záměrem ale spíš tím že Messin neměl větší vrták, ale dá se říct že díky tomuhle působí ta dýmka poměrně zajímavým dojmem. Na spodku není vyloženě vybroušená ploška na kterou by se to postavilo na stole, spíš jde o takový pozvolný přechod, ale dýmka je natolik souměrná a vyvážená, že se dá takhle pěkně a stabilně postavit. 


Po tréninku z jiných větších dýmek nemám problém ji udržet mezi zuby, ale je pravda že ji raději při kouření držím v ruce. Je to příjemný pocit když vám dlaň zaplní takovýhle pěkný kus briaru. Kuřácké vlastnosti má výborné a výběr tabáku byl poměrně snadný. Co by z ní kouřil sám Messin? S největší pravděpodobností Balkan Mixture od Gawith & Hoggarth :-)

neděle 7. listopadu 2010

Big Ben – Cobra 420

Když se někdo zeptá jak byla ta či ona dýmka drahá, je to velice relativní. Dýmka může mít sběratelskou hodnotu, citovou hodnotu že se k ní vždy váže nějaký příběh. Ale tazatel to obvykle myslí jednoduše, vyjádřeno na peníze. I to je relativní, ač nemůžu říct že bych byl zrovna bohatý, tak nějakých pár tisíc za dýmku nijak zvlášť neohrozí můj rozpočet. Ale tak tomu nebylo vždycky. S ohledem na aktuální výši příjmu se dá říct že k mým nejdražším patří kousky z mých dýmkařských začátků, ale je tu jedna která převyšuje všechny. Malá, nenápadná dýmka Big Ben.


To bylo takové neutěšené období koncem roku 2005, tenkrát se pokazilo snad všechno co se dalo. Byl jsem odejit na škole, rozešla se se mnou přítelkyně, v tehdejším zaměstnání v nemocnici jsem skončil a nedařilo se mi najít slušný job, každé ráno jsem musel vozit těžce nemocnou maminku na středisko, kde jí dávali intravenozně antibiotika. Zkrátka Murphyho zákony v praxi. V takových špatných časech se člověk upne k věcem co mu dodají trochu radosti a klidu v duši, v mém případě to bylo k dýmkám.

Když se vrátím k tomu jak je tahle BigBenka drahá, dá se říct že velice, protože v té době jsem byl „osobou bez zdanitelných příjmů“. Kupoval jsem ji v dýmkařství v Dlouhé, chtěl jsem si tenkrát udělat trochu radost. Z okruhu dýmek v mých finančních možnostech byla nejhezčí. Je to takový jednoduchý, sympatický tvar. Zpočátku jsem ji zkoušel jako soutěžní dýmku, ale na to byla příliš maličká, 3g tabáku se do ní nevejdou (nebo možná by se vešly, ale to by ten tabák musel být velmi mokrý). Nakonec jsem si ji nechal na latakii, bez nějakého bližšího určení, obvykle takové ty variace na balkan.


Velikostně je to asi 3 na dunhillovské škále. Náústek je akrylový s bezfiltrovým čepem do kterého byl původně ještě nasazen kovový chladič. Ten jsem okamžitě vyndal a buď se mi válí někde v šupleti nebo jsem jej možná někomu věnoval, už nevím. Na téhle dýmce je dobré to, že ačkoliv je velmi malá a útlá, náústek se od krčku postupně rozšiřuje, takže ke konci to není žádná uzounká miniatura, ale zcela plnohodnotný skus. Je lehounká, dá se v pohodě držet mezi zuby, příjemná je i do ruky. Má poměrně tenké stěny a přesto se příliš nerozpaluje.

Vrátím se k ještě k příběhu téhle dýmky - po té sérii neštěstí byl její nákup asi první dobrou věcí, která se mi v té době přihodila, takový posel dobrých zpráv. Maminčin zdravotní stav se zlepšil, já si našel slušnou práci kde dělám dodnes a vše se postupně začalo vracet do normálu. Člověk se prostě nesmí vzdávat, asi jak to říkal v té povídce pan Vorel (pominu to jak nakonec dopadnul): „Však ono to půjde...“

pátek 5. listopadu 2010

Pavel Háp - bent

Tuhle příjemnou bentku jsem koupil přímo od Pavla Hápa loni na soutěži v pomalém kouření dýmky Grand Prix Brno. Konalo se to ve Křtinách u Brna, hned naproti tomu monumentálnímu kostelu od Santiniho. Pavel Háp, stejně jako třeba Honza Klouček nebo Přemek Omrt, velmi často jezdí na podobné akce, přecejen je to možnost něco prodat. Málokdy některou z těch pravidelných akcí vynechá. Už cestou jsem si říkal že bych si možná pořídil nějakou další dýmku od pana Hápa, neb mám tři a jsem s nimi velmi spokojen. Tahle bentka byla z nějakého důvodu až úplně v rohu, nebyla moc vidět, ale já si jí všimnul hned a z momentálního výběru se mi líbila nejvíc. Slovo dalo slovo, ulehčil jsem trochu své peněžence a rázem byla moje.


Je to takový velice klasický, řekl bych téměř až "dunhillovský" tvar velikosti 4. Moření je takové kontrastní červeno-hnědé, povrchá úprava je Hápův speciální rustik co na první pohled připomíná pískování, vysoký lesk zde zajišťuje šelak. Náústek je ebonitový a takovou "zvláštností" zde je 9mm teflonový čep. Je to vlastně jedna s prvních dýmek s lepeným teflonovým čepem, dříve náústky dělal z jednoho kusu ebonitu včetně čepu. 


Co k ní ještě dodat? Je to taková příjemná, nenáročná dýmka, moc dobře se z ní kouří. Původně jsem si ji chtěl nechat na latakii, ale po dlouhém váhání jsem si ji nechal na virginie s periquem. Jako první tabák do ní šel Special Line No. 21 "Elizabeth" z pipe-shop.net , je to jedna z jejich Hausmarken. Že prý by to mělo být podobné jako Dunhill Elizabethan Mixture. Tedy tvrzení to je dost smělé, složením by to takřka odpovídalo nebýt toho že perique tam je velmi nevýrazný, navíc tam přidali i špetku orientu a stopové množství latakie, něco takového naopak v původním Elizabethanu vůbec nebylo. Chuťově samozřejmě úplně někde jinde než původní Elizabethan, ale jinak musím říct že mi poměrně chutná, vykouřil jsem jednu 100g plechovku a v zásobě mám ještě jednu. Momentálně z ní kouřím tabák Cairo od Cornell & Diehl, složením je to relativně příbuzné (chuťově samozřejmě zas trochu jinde, ale dejme tomu) - virginie, perique, orient.

čtvrtek 4. listopadu 2010

Pavel Hodula - český bulldog

Jak jsem již zmiňoval, český bulldog je jedním z mých velice oblíbených tvarů. Tyhle kratší podsadité dýmky zkrátka mají své kouzlo. Variace na podobný tvar vyrábí např. BPK, Pavel Háp, Karel Krška a mimo jiné také i Pavel Hodula. Tohle vlastně byla první dýmka kterou od něj mám, to bylo nějak tři roky zpátky.


Povrch je pokrytý takovým jemným kulatým rustikem, nejspíš to bylo dělané nějakou malou frézkou. V horní části hlavičky jsou dvě drážky, to je něco co se spíše dělá na rhodesiany, nicméně např. Karel Krška to na podobných tvarech také používá poměrně často. Náústek je ebonitový s čepem na 9mm filtr.

Hodulovy dýmky nejsou zrovna high-end, ať už co do designu, tak i cenově. Zřejmě to jsou jedny z nejlevnějších ručně vyráběných dýmek u nás. Na druhou stranu je to poctivá práce, slušný poměr cena / výkon. Málokdy jsem slyšel že by měl někdo problém s hodulovkou.


Kouří se z ní velmi dobře, jen na držení v zubech je taková kapku těžší. Do ruky je ovšem velice příjemná, takový ten tvar co do ní přesně padne. Kouřím z ní virginie s periquem, poslední dobou především Telegraph Hill.