Rubenstein - sandblast bulldog

Tahle dýmky je velice čerstvým přírůstkem v mé sbírce a jejím autorem je Martin "Rubenstein" Peleška. Je to třetí dýmka, kterou od Martina mám. To se tak Martin jednou přišel na sraz našeho spolku PPNSD pochlubit se svou poslední tvorbou a zrovna tento buldoček mě naprosto okouzlil. 

Trochu jsem zažertoval, že snad začal vyrábět kopie dýmek, které už mám ve sbírce, abych je mohl mít ještě jednou, protože tohle velmi připomíná buldoček od Pavla Hápa. Ale jen zdánlivě, Martinova verze je o něco delší, náústek a krček jsou subtilnější, vršek není zcela rovný, ale lehce zaoblený směrem ke kotlíku. 

Co mě na téhle dýmce opravdu dostalo je to povedené pískování. Takhle hezký ring-grain, to je prostě radost pohledět. Jinak je to taková příjemná menší dýmka, kotel je hruba dunhillovská trojka, ale v ruce se rozhodně neztratí. Na fotkách to asi nebude tolik vidět, ale náústek je z cumberlandu. Opět je to bezfiltrová dýmka, ty mám nejradši.

Mám několik podobných dýmek, které se mi osvědčily na virginie s periquem, takže jsem při výběru tabáku postupoval obdobně a zvolil Dunhill DeLuxe Navy Rolls. Nezbývá než doufat, že Martin u výroby dýmek vydrží, protože vyrábí čím dál hezčí dýmky...

Tomáš Mahovský - Stumpy

Druhá dýmka v mé sbírce, kterou vyrobil Tomáš "Basa" Mahovský. Jde o jeden z tvarů, které jsou pro Tomáše opravdu typické. Většinou vyrábí velice masivní dýmky, různé ostré bentky a visáky, čas od času ale i dovede překvapit subtilnějším rovným kouskem. Tohle ovšem není ten případ:

Jde o opravdu masivní baculatou bentku. Na délku má jen nějakých 12cm, ale o délku u tohoto tvaru rozhodně nejde. Jak je vidět, na briaru zde Tomáš opravdu nešetřil. je to velký kus dřeva co spolehlivě zaplní dlaň. Na dunhillovské škále by zřejmě šlo o pátou velikost. Kresba se povedla, parádní straight grain. Na krčku dýmky je aplikace z jiného druhu dřeva, myslím že jde o zebrano. Náústek je z akrylu s bezfiltrovým čepem. Na tu masu dřeva sice není až tak těžká, přesto jsem zpočátku měl obavy, že ji asi budu moct kouřít jen z ruky, protože by mi ta váha vypáčila čelist. Naštěstí se to ukázalo jako zcela zbytečná obava, Tomáš ví co dělá a celý vtip tohoto tvaru je v tom, že se zavěsí a naprosto přirozeně a pohodlně opře o bradu.

Zejména na druhé fotce je vidět, že krček dýmky je celkově mnohem širší než náústek, který z něj vystupuje. Designově je to zajímavé a netradiční, praktické to bohužel příliš není, v běžném dýmkovém pouzdře se to zkrátka nedá zastrčit za poutko a volně přenáším dýmky jenom zřídka a velice nerad. Ale to je taková nepříliš podstatná drobnost. Mám ji v podstatě jako takovou domácí dýmku, kterou  rád kouřím na zahradě při četbě dobré knihy a nebo když si tam vytáhnu notebook a něco píšu nebo pracuju. Jako stálý tabák jsem do ní vybral Hal O' The Wynd od Rattray's. 

Kindle 3 wifi

Nejen dýmkařením je člověk živ, odmalička jsem trávil spoustu času čtením a dodnes mě to nepřestalo bavit. Původně jsem měl většinu knih v takové té obyčejné socialistické knihovničce z dřevotřísky a dvou tabulek skla na pantech místo dveří. Pak jsem do ní postupem času začal začlenil první dýmkové stojánky, knihy jsem postupně přesouval jinam, až se stalo, že jsem celou tu skříň zaplnil a vlastně budu potřebovat další knihovničku a další skříň na dýmky. Proto jsem se rozhodl, že alespoň částečným řešením narůstajícího počtu knih by mohla být čtečka elektronických knih. 

Elektronické knihy samozřejmě nejsou nic nového, ale myslím že teprve v poslední době díky klesajícím cenám čteček se začínají ve větší míře šířit. Já sám jsem se pokoušel vnutit elektronické texty různým přístrojům, např. Apple iPod se svým způsobem dal použít jako čtečka, uměl číst krátké texty v poznámkách, takže se kniha musela rozporcovat na spoustu malých txt. Nebo jsem dříve vlastnil mobilní telefon Sony-Ericsson K750i, do kterého jsem nahrál jednoduchou aplikaci co uměla zobrazit txt soubory. Velikost textu byla velice malá, ale před pěti lety mi to přišlo naprosto úžasné. Velké naděje jsem vkládal do telefonu s dotykovým displayem. Před necelými dvěma lety jsem si pořídil HTC Magic, do něj se skutečně dala stáhnout aplikace pro čtení různých typů sobourů, dala se provést různá nastavení velikosti textu, barvy pozadí, i to čtení by bylo vcelku proveditelné. Limitem je zde ovšem baterie, kterou vyčerpává především velký displej, takže je nutno s tím počítat. Proto mě nadchly recenze na novou čtečku Kindle od Amazonu, jejíž cena v rámci konkurenčního boje byla stanovena na pouhých 139 dolarů, na koruny mě to včetně pouzdra a poštovného vyšlo tuším na něco kolem čtyř tisícovek. 

Musím říct, že je to moc hezká hračka. Design je jednoduchý a sympatický, snadné ovládání, slušné rozlišení, displej má nějakou antireflexní úpravu, takže se dá v pohodě číst i na slunci. Čtu z ní opravdu rád, je to velice příjemné na oči. Velikostně je to včetně pouzdra zhruba na úrovni trochu tlustšího školního sešitu A5, takže příliš mnoho místa to nezabere. Zvládá to kromě amazonského formátu také txt, mobi, epub a částečně pdf. Částečně říkám proto, že to zobrazení je, na rozdíl od jiných čteček, poněkud nedokonalé. Je tam na výběr zoom v různé procentuální velikosti, ale text u pdf se zkrátka nedovede přizpůsobit displeji čtečky. Většinou se to dá číst pokud se přehodí zobrazení naširoko, ale je to poněkud nepraktické. Tady je zkrátka vidět, že Kindle je dělaný primárně k tomu, aby si na něm lidi četli knihy koupené na Amazonu, ostatní formáty se tak nějak trpí, bez nějaké zvláště vstřícné podpory. Jinak je možné dělat si ke čteným knihám záložky a dokonce i poznámky. Záložky používám, poznámky jen minimálně.

Kromě softwaru na čtení knih je v přístroji zabudovaný také přijímač wifi, který umožňuje kromě bezdrátového přesnosu zakoupených knih také brouzdání po internetu prostřednictvím jednoduchého prohlížeče. Pochopitelně nedá se čekat něco na úrovni notebooku, tabletu či mobilního telefonu, ale funkční to je. Třeba na přečtení e-mailů a stručné odpovědi se to použít dá, byť psaní na kindlovské klávesnici se v žádném případě nedá označit za rychlé a pohodlné. 

Originální pouzdro za 35 dolarů je kapitolou samo o sobě. Čtečka má po straně zabudované drážky a dá se zacvaknout do háčků ve hřbetu pouzdra. Pokud jde o ochranu čtečky při přenášení, nedá se mu nic vytknout. Má ovšem takovou zvláštní konstrukční vadu, že ty háčky vedoucí do přístroje jsou vodivé a přenášejí do něj statickou elektřinu a čtečka se díky tomu sama od sebe vybíjí nebo restartuje. Dlouho jsem tápal co s ní je, protože mi samozřejmě po pár týdnech od zakoupení začala blbnout, až jsem nakonec našel po dlouhém hledání odpověď, že je to zkrátka chyba pouzdra. Amazon to nikde neohlásil (jak jinak), stáhnul ta pouzdra z prodeje, ale bere to jako reklamace. A nebo se to dá řešit jednoduchou úpravou, že se ty háčky natřou bezbarvým lakem na nehty, to udělá dostatečnou izolační vrstvu. To jsem udělal a od té doby (zaťukám na dřevo) nejsou s Kindlem problémy.

Když tak sečtu plusy a mínusy, tak pro mě Kindle vychází pozitivně. Je to slušná čtečka a umí to, na co byla dělaná, což jsou primárně knihy z Amazonu, ale i ostatní formáty kromě pdf zvládá. Cenově je na tom líp než konkurence a u cenově srovnatelných přístrojů je na tom lépe s rozlišením displeje i s rychlostí načítání knih a stránkování. Na druhou stranu má své mouchy, není to zařízení na nějaké profesionální užívání. Ale každopádně u mě má palec nahoru!

Trever Talbert - Ligne Bretagne bulldog

Nedlouho potom, co jsem si od Talberta pořídil miniaturní billiard, se mi náhodou povedlo trefit se do momentu, kdy zrovna přihodil na svůj web několik nových dýmek, z nichž mě naprosto okouzlil tento bulldog. Talbert o něm psal, že jde vlastně o první dýmku z řady Ligne Bretagne, kterou rustikoval. Obvykle je dělá hladké nebo pískované, ale jak je vidět, i to rustikování mu jde na výbornou.

Dýmka je to opět relativně malá, na délku má jen 12cm a váží pouhých 27,6g. Velikost kotle je zhruba dunhillovská trojka. Náústek je opět akrylový s bezfiltrovým čepem. Ten rustik je velice příjemný na dotek a mezi zuby o té dýmce člověk téměř neví, jak je lehoučká. 

Na řadě Ligne Bretagne je zajímavé především to, že jde o dýmky z velice starého dřeva. Když Talbert pobýval v Bretani, koupil tam bednu plnou nedodělaných dýmkových hlaviček údajně z poválečného období. Je to vidět nejen na tvarech, ale také na tom že většina těch dýmek jsou velikosti střední a malé. V minulosti se zdaleka nevyráběly tak ohromné dýmky s kotlem ukrutné velikosti jako tomu bývá v dnešní době. Talbert na nich samozřejmě s velkou pečlivostí dodělá povrchovou úpravu a náústek, stejně jako u své vlastní tvorby z nového briaru.

Zpět k dýmce - hned mi bylo jasné, že se buldoček zařadí mezi okruh kousků, které pravidelně kouřím, takže volba tabáku padla na Dunhill Royal Yacht. 

Petr Vobořil - rhodesian

Během lednového výjezdního zasedání správní rady pipE-clubu Dýmka.net jsme si mimo jiné udělali v sobotu pěkný výlet do Votic. Zdeněk Klásek nám zařídil návštěvu u Petra Vobořila, dalšího z českých výrobců dýmek, co se pohybují na Dýmce.net (je tam pod předzdívkou "vobo"). Petr se ženou tam mají příjemnou malou pizzerii, za normálních okolností otevírají až večer, ale kvůli nám otevřeli na oběd. Velice sympaticky tam působí velká skříň plná Petrových dýmek na prodej. Dobře jsme tam pojedli, popili, zapálili si nějakou tu dýmku a popovídali si o všem možném, jak už to na takových dýmkařských setkáních bývá. A já si tam do sbírky vybral tenhle kousek:

Je to taková variace na rhodesian s rustikovaným vrškem. Kresba vyšla velmi pěkně a zajímavé je také kontrastní moření. Velikost kotle je střední, tak akorát. Náústek je z ebonitový s 9mm filtrovým čepem a je na něm nasazen duralový kroužek. Dýmka je to poměrně lehká, není problém udržet ji v zubech.

Nad výběrem tabáku jsem zpočátku váhal, nakonec jsem se rozhodl nechat si ji na aromatiky, na které příliš mnoho dýmek nemám. Momentálně z ní kouřím takovou moji "vlastní" směs - smíchám půl na půl SG Palace Gate a Virginia No.1 od Mac Barena. Palace Gate je pro mě příliš navoněný, Virginia No.1 mi zase přijde příliš jednotvárná. Ale dohromady to funguje - decentní aromatik se znatelným virginiovým základem.

Závěrem přidám odkaz na stránky Petra Vobořila. Vřele doporučuji dýmky i pizzerii!

http://dymky-vp.cz/

Pavel Bejček - Temelínek

Autorem této krásné dýmky je Pavel "Littlebull" Bejček, kamarád z pipE-clubu Dýmka.net a v současné době také kolega ze správní rady tohoto klubu. S Pavlem jsem se už ke konci roku 2009 domlouval, že je vlastně jedním z českých pipemakerů, jejichž dýmku zatím nemám ve sbírce a že bych to velice rád napravil. To se také povedlo během lednového výjezdního zasedání správní rady v Prčicích. 

Je to opravdu hezká tmavě mořená pokerka. Velikost kotle je střední, zhruba na úrovni dunhillovské čtyřky. Náústek je akrylový se vzorem cumberlandu (což na fotce bohužel není moc vidět, ale skvěle to ladí s barvou dýmky) s filtrovým čepem na 9mm. Je to taková velice praktická dýmka - velikost tak akorát, naprosto stabilně se dá postavit na stůl, bez obtíží se dá i udržet v zubech. 

O tuhle dýmku to byl boj od samého počátku, protože Pavel na to naše výjezdní zasedání vzal s sebou na ukázku několik svých nových dýmek a po Temelínku okamžitě sáhnul Zdeněk Klásek a nechtěl jej už pustit z ruky. Až další den mu nakonec Pavel slíbil že si od něj může vzít ten druhý Temelínek ve světlém provedení, a pak mi jej tedy vydal. Pavel tam samozřejmě měl několik dalších dýmek ze kterých bych si určitě vybral, ale poker je momentálně můj velice oblíbený tvar, takže jsem za to opravdu rád. Navíc Pavel vlastně není žádný velkovýrobce a dýmky normálně neprodává, spíše je věnuje nebo vyměňuje, takže o to víc si té dýmky cením. 

Protože je mi ta dýmka velice sympatická, okamžitě jsem ji zařadil do okruhu dýmek, které pravidelně kouřím, vybral jsem pro ni Hal O' The Wynd od Rattray's. Dobrá virginie se prostě člověku nemůže znechutit... 

Savinelli - Linea Artisan II

Možná se zdánlivě opakuju, protože jsem o Savinelli Artisan již psal, ale jedná se o jinou dýmku téže řady. Tvarové značení zde chybí, takže se to v textu poněkud těžko rozlišuje. Získal jsem ji na již zmiňovaném javornickém srazu, kam ji do dobročinné aukce věnoval president pipE-clubu Fénix. Už jsem měl vlastně vydraženou bromdenovku a zakoupenou brogovku, ale tahle artisanka se držela cenově tak nesmyslně nízko, že se jejímu nákupu prostě nedalo odolat.

Ve srovnání s tou předchozí je tu spousta společných znaků - dlouhé dřevo, velký kotel, moření dočervena, moc hezká kresba straight grain. Opět nechybí akrylový náústek s čepem na 6mm filtr. Na tak velkou dýmku je až překvapivě lehká. Není tedy dělaná na delší držení mezi zuby, ale náústek je dělaný tak, že se drží velice pohodlně a na chvíli se udržet dá.

Za zmínku stojí tvar hlavičky, který není dokulata, ale nezvykle do oválu, což je na fotce výše snad vidět. Také je vidět jak je zdařila posazená do dřeva - po straně straight grain, navrchu ptačí očka, tomu skutečně není co vytknout.

Nad vhodným tabákem jsem v tomto případě váhal víc jak měsíc. Říkal jsem si, že na Royal Yacht je příliš velká a na Hal O' The Wynd mám dýmek dostatek, takže nakonec jsem pro ni vybral Peterson Sherlock Holmes, který jsem v loňském roce po zhruba dvouleté pauze opět začal pravidelně kouřit.

Bromden - Big Red Bent

Autorem této dýmky je můj kamarád Leopold "Bromden" Trdý a věnoval ji do dobročinné aukce na loňském celorepublikovém srazu pipE-clubu Dýmka.net v Javorníku. Bromdenovky jsem již měl čtyři a co bych neudělal pro to, abych se stal jedním z jejich největších sběratelů - samozřejmě jsem ji vydražil. Té dýmce říkám "big red bent" (česky "velká červená bentka", ale už to nemá takový zvuk). Je to takový ten typ dýmky co velký je a zároveň není. Na jednu stranu je to relativně krátká a podsaditá dýmka, ale zároveň je to poměrně velký kus dřeva s velikostí kotle, jež není zrovna zanedbatelná (zhruba na úrovni dunhillovské pětky).

Mořená je na červenohnědou barvu, která se k tomu tvaru myslím velice hodí. Kresba jde do poměrně pěkného straight grainu, najde se tam pár nedokonalostí, ale to se zkrátka nedá nic dělat, nikdo není dokonalý. Náústek je akrylový s bezfiltrovým čepem (moje oblíbená kombinace). Krček dýmky zdobí stříbrný kroužek a pod ním je zespodu vyražena značka LT. Nevážil jsem ji, ale na tu masu dřeva mi přijde velmi lehká. Navíc se dá hezky zavěsit v puse a opřít o bradu, pracovní dýmka jak vyšitá.

Výběr tabáku složitý nebyl - z kotlů téhle velikosti rád kouřím Hal O' The Wynd od Rattray's. Nepočítal jsem to přesně, ale myslím že zrovna na Hal mám těch dýmek nejmíň deset. Pro mě je to takový "denní chleba", co se dá kouřit pořád. Hal vlastně má v pozadí takovou jakoby "chlebovitou" příchuť, tím to možná bude...

Nevill - Big Bent

Moje první dýmka z workshopu u Honzy Kloučka. Vzpomínám si, že původně jsem měl ideu, že bych se pokusil vykrouhat takovou ostřejší bentku. To nevyšlo, Honza v té době nevrtal až tak strmý úhel, takže základ byl o něco mírnější. Protože nejsem zrovna manuálně zručný, tak jsem si říkal že by to mohlo být něco jednoduchého, třeba takový velký bent poker. Brousil jsem a brousil, Honza pak na to koukal a prohlásil že to je blbost a zbrousil mi to na normální spodek kulaté bentky.  

Nezapomenu jak jsem brousil a brousil a už jsem měl pocit že jsem zase něco zvoral a volal jsem Honzu o pomoc. Ten to vzal do ruky, hrozně se u toho šklebil, nějak to po mně zase opravil, poradil jak dál a nechal mě ať si na tom zase chvíli něco brousím. Nakonec z toho vyšla poměrně hezká dýmka, skoro bych si na ni nechal vyrazit logo JanPipes, ale přece jsem na ní nechal čas jednoho pracovního dne a dále pak svoji vlastní krev (jak jsem "šikovný", trochu jsem si osmirkoval kloub na palci, sám nevím jak se mi to povedlo) a pot. Do trojice by měly patřit i slzy a je pravda že mě téměř dojalo že z toho ve výsledku skutečně byla hezká dýmka, ale až tak moc dojatý jsem z ní zase nebyl. Ale udělalo mi to velkou radost, to každopádně. Výroba dýmek vypadá na první pohled jako sranda, ale je to dřina, nic jednoduchého. O to větší respekt mám ke každému, kdo dovede vyrábět pěkné dýmky.

Zpět k téhle dýmce - je to velký kus dřeva, velikostně zhruba jako Peterson House Pipe. Namořil jsem ji na takovou oranžovo-červenou barvu, přišlo mi že se to k té dýmce hodí. Dřevo vyšlo myslím docela pěkně, po stranách jsou krásná očka. Náústek je ebonitový s filtrovým čepem. Je to takový dýmka na více než dvě hodiny kouření. Cpu do ní virginie a rád si ji beru do hospody na nějaké sportovní přenosy nebo na akce kam se mi nechce tahat více dýmek a vím že to bude na delší dobu. 

Závěrem ještě jednou zaslouží velký dík Honza za svou trpělivost a ochotu podělit se o své výrobní know-how a v neposlední řadě také Lucka za to, že mi tu dýmku vyhladila a zarovnala. A také dík za to, že se mě opakovaně pokoušela naučit jak brousit dýmku na kotoučku, ale holt mi asi není dáno, zvlášť ten přechod mezi krčkem a hlavičkou, to opravdu nezvládám. Zkrátka jsou lidé co dýmky umí vyrábět, já zase patřím k těm druhým, co z nich (snad) umí kouřit...