Nevill - handmade freehand 1/13

Můj nejnovější výtvor, který jsem brousil z hobby-bloku. Včera mi dorazil balík s novými rašplemi a se sadou leštících kotoučů, tak jsem se dnes u téhle dýmky pustil do konečného doleštění sám a dopadlo to takto:

Ten tvar sám nevím jak přesně zaškatulkovat, poker to úplně není, billiard taky ne, zkrátka takový můj tvar poněkud oválné hlavičky. Dá se říct že je to trochu podobné freehandu co jsem dělal dříve, zcela sebekriticky teď připouštím že to tenkrát nebyl moc vydařený kousek, ale holt chybami se člověk učí a jakkoliv o výrobě dýmek čistě teoreticky pár věcí vím, tak praxe je něco úplně jiného. 

Jako obvykle jsem základní tvar brousil rašplí, poté jsem to vyhladil smirkovým papírem a pak přišlo na řadu mé oblíbené jemné rustikování frézkou Proxxon. Zkoušel jsem to přeleštit krémovým voskem na dýmky Halcyon II, nebylo to úplně nejhorší, ale stále se mi zdálo že to nějak není ono, že se to prostě bude muset přeleštit na kotouči. Udělal jsem si snímek, takže takto dýmka vypadala před mým dnešním zákrokem:

Těžko říct co je lepší, výsledná povrchová úprava vznikla kombinací náhody a mé neznalosti, ale tímhle způsobem jsem už přišel na spoustu zajímavých věcí. Přimontoval jsem na ponk stojan na vrtačku a zcela neomylně jsem sáhnul po tom nejhrubším kotouči v sadě. Použil jsem trochu přiložené brusné pasty a pustil se do leštění. Překvapilo mě že rustik se do určité míry odleštil, ale výsledný efekt se mi poměrně zamlouval, takže jsem takhle sjel celou dýmku. Poté jsem dýmku ještě jednou přetřel olejem, převoskoval, přeleštil filcovým hadříkem a hotovo. Tady je bližší pohled na povrchovou úpravu:

Trochu mi to připomíná takové velice jemné pískování. Povrch je sice rustikovaný, ale jen velmi mělce, protože ty ostré části se odleštily kotoučem. A také je tu docela vidět kresba dřeva. Pro mě to bylo velmi příjemné překvapení, myslím že zcela jistě ještě nějakou dýmku s touhle povrchovou úpravou vyrobím. 

K samotné dýmce - dlouhá je 14,5cm, na výšku má 5cm, tedy úplně malá dýmka to není. Váží 60g, což myslím není zas tak hrozné. Sice jsem zatím nepronikl do tajů jak vyrobit dobře vyváženou dýmku, ale tahle se v zubech dá držet docela pohodlně. Náústek je akrylový a má filtrový čep. Část náústku jsem také přejel svým oblíbeným rustikem. Zcela sebekriticky připouštím že tam mezi krčkem a náústkem je takový nepatrný schůdeček, to mi bohužel nějak úplně nevyšlo. Ale dalo by se to vylepšit třeba nějakým ozdobným kroužkem. Další věc kterou si budu pamatovat pro příště. 

Nejspíš do ní půjde nějaká virginie, to by se k ní myslím hodilo. Stále se tak na ni koukám a říkám si že tohle by už docela šlo, není to tedy ani zdaleka žádné mistrovské dílo, ale už to vypadá jako taková normální dýmka za kterou se rozhodně nemusím stydět...

Dead Island – Ryder White's Campaign, Soundtrack a další

Ryderova kampaň je dodatečné rozšíření hry Dead Island vydané v lednu 2012. Hrdinou za kterého se hraje je tentokrát Ryder White, plukovník bezpečnostních složek ostrova Banoi. Ryder by měl být tou tajuplnou postavou z hlavního příběhu co komunikuje s přeživšími přes vysílačku a říká jim že se musí i s nově vyvinutou vakcínou musí dostat za ním do banoiské věznice s nejvyšší ostrahou. A právě tady se ukáže že to bylo všechno tak trochu jinak. Příběh začíná tím že Ryder velí vrtulníku který má ve městě Moresby vyhodit do vzduchu most. Během letu jeden z vojáků neustále kašle a zdá se že je nemocný, posléze se změní v zombie a napadne zbytek posádky, vrtulník se zřítí a jako jediný přežije Ryder, jak jinak. Ten se snaží zavolat si pomoc, měla jej vyzvednout speciální jednotka, ale s tou byl ztracen kontakt. Mezitím dostává zprávy od své ženy Emily, která je lékařkou právě v banoiské věznici, říká že přežila, pomohl jí jeden z vězňů jménem Kevin a snaží se spolu pomoci nakaženým. Později je nakaženými vězni sama pokousána a začíná boj o čas. Ryder se od Kevina dozvídá že skupina přeživších veze vakcínu od místních vědců a musí se tedy probojovat městem a dostat se také do věznice. V Kevinovi pozná Charona, nejnebezpečnějšího hackera na světě, to on předtím celou dobu komunikoval s přeživšími a představoval se Ryderovým jménem. Následuje konfrontace s našimi hrdiny z hlavního příběhu, Ryder je pokousán vlastní ženou Emily, nyní již plně přeměněnou v zombie, v zoufalství si sám píchne anti-zombie vakcínu a změní se v to nejšílenější monstrum proti kterému během hry bojujeme, zbytek již je znám, jen se zopakuje taková rekapitulace konce příběhu, Kevin/Charon pilotuje vrtulník s ostatními postavami včetně domorodé dívky která v sobě nese zombie virus a letí vstříc krásnému západu slunce.

Pokud jde o styl hry, je velice odlišný od původního Dead Island. Ryder je voják a tak je logické že používá především střelné zbraně. Nezačíná od nuly, ale od levelu 15, což je víceméně jedno, protože má všechny dovednosti jaké potřebuje, nemusí zvyšovat svůj level a učit se nic dalšího. Po zkušenostech z předchozí hry jsem samozřejmě měl zpočátku tendenci používat chladné zbraně abych šetřil střelivem a nechápal jsem jak je vůbec možné ubránit se tak ohromnému množství nepřátel. Pak jsem pochopil že jinak než střelnými zbraněmi to prostě nejde, Ryder se navíc velmi rychle dostane k několika střelným zbraním, občas mine i nějaký ten kulomet na střeše nebo na vojenském vozidle. Ale i s tím kulometem má co dělat aby se ubránil, nepřátel je mnoho a valí se ze všech stran. Myslím že nejtěžší část byla na začátku, kdy se Ryder musí ve městě Moresby probít kanalizací, nepřátel tu bylo opravdu neskutečné množství, už jsem to téměř vzdal, ale nakonec se dobrá věc podařila. Tahle část hry je opravdu mnohem svižnější, mnohem akčnější. Nepřátelé se valí ze všech stran a problémem není ani tak nedostatek střeliva jako spíš že nestíháte dobíjet zbraně. Ale je to podobně jako v části hlavní hry ve věznici (kam se Ryder samozřejmě také přesune) – je tu velké množství plynových bomb a hasících přístrojů po zdech, tak nějak se počítá s tím že je hráče napadne využít a nebude ty desítky zombíků zabíjet ručně, jinými slovy zdánlivá přesila nepřátel se tu hodně vyrovnává. Oproti hlavní hře jsou střelné zbraně v Ryderových rukou o hodně výkonnější než když jsem s nimi občas zacházel v kampani za Logana (možná že je to dáno tím že Logan na ně neměl výcvik). I velké zombíky jako je Thug tady lze skolit jednou nebo dvěma ranami z brokovnice, tedy pokud střílíte zblízka, protože na dálku brokovnicí pochopitelně moc škody nenaděláte. Výrobu a nákup zbraní si v téhle kampani také moc neužijete, střelné zbraně navíc v celé hře, na rozdíl od chladných, vůbec nemusíte opravovat, zkrátka vše je zaměřeno samotnou akci, bez nějakého zbytečného zdržování.

Soundtrack ke hře Dead Island dělal Pavel Blaszczak, poměrně zkušený skladatel hudby k počítačovým hrám. Ze známějších her dělal v poslední době např. soundtrack ke hrám Zaklínač nebo The Call of Juarez. Celý soundtrack se nese v takovém velmi pochmurném duchu, počínaje titulní skladbou která stále zní v hlavním menu hry. Skvěle podkresluje atmosféru celé hry, je tu akce, strach, hrůza, beznaděj. Ve skladbách jako Lifeguard Theme nebo Sad Church se k tomu všemu přidává i smutek, je tu snad i jistý náznak naděje, vždyť náš hrdina je jediný kdo může těm ostatním lidem pomoci. Já osobně tenhle soundtrack hodnotím velmi vysoko, bez něj by ta hra zdaleka podle mě tak dobře nefungovala, bylo by to jen pobíjení zombíků, nic víc.

Z hlavní části hry jsem byl poněkud rozpačitý, od určitého momentu se ze zábavy začínala stávat spíš rutina a těžká dřina, možná si tvůrci mohli odpustit to neustále probíjení se tam a zpátky, opakování již opakovaného. Na druhou stranu samozřejmě chápu že zombie apokalypsa v podstatě nemá být žádná sranda, je to nikdy nekončící boj o přežití. Ryderova kampaň to podle mě hodně vylepšila, udělala z toho přesně tu svižnou akci bez zbytečného zdržování, jakou jsem od té hry původně očekával. Sice trochu pozdě, ale přece. Asi tak za měsíc by mělo vyjít pokračování Dead Island Riptide, tak budu doufat že se ponese spíše v duchu Ryderovi kampaně. Pokud máte chuť zažít zombie apokalypsu a nevylekají vás ty stovky zombíků a potoky krve, pak je to přesně hra jakou hledáte...

Rubenstein - klubová dýmka PPNSD

Náš spolek PPNSD (První pražský námořní spolek dýmkařský) má všechny znaky „kamenného“ dýmkového klubu, tedy máme stálou členskou základnu, pravidelné srazy, klubovou vlajku a koncem minulého roku se povedlo doplnit jednu věc, která nám scházela – obstarat si klubovou dýmku. Sehnal jsem předtím na ebay várku briarových přířezů, dle prodejce mělo jít o 40 let starý ebauchon z Kypru, tak jsem si říkal že by to mohlo být vhodné na lehké subtilnější dýmky. Kdo se chopí výroby bylo vcelku jasné, mezi námi je velice šikovný pipemaker Martin „Rubenstein“ Peleška. Vymýšleli jsme co by z těch malých přířezů šlo udělat a nakonec se ukázalo jako nejlepší nechat Martinovi volnou ruku ať dělá co umí a všechny nás velmi příjemně překvapil.

Každá z těch dýmek je trochu jiná, delší, rovnější, více zahnutá, s bambusovou aplikací, jedna je i s filtrovým provedením, k vidění jsou v Martinově galerii. Jednotícím prvkem je krásný kroužkový rustik, černý šelak a samozřejmě nápis PPNSD na spodní straně krčku. Dřevo evidentně nebyla žádná špičková kvalita, na hladké dýmky to tedy rozhodně nebylo, ale myslím že prodejce nijak nelhal o jeho stáří, protože všechny ty dýmky jsou krásně lehoučké. Třeba tu moji jsem teď hodil na váhu a ukázalo to 28,2g. Jinak je to menší dýmka, na délku má 12cm a na výšku 4cm, tabáková komora ale zas tak úplně malá není, řekl bych že se to blíží takové takřka střední velikosti. Náústky Martin tvaruje ručně (na našich klubovkách to bylo z tyčového ebonitu) a je vidět i cítit že si na nich dává záležet. Mám od něj už několik dýmek a jestli mají něco společného, tak kromě výborných kuřáckých vlastností je to právě příjemný skus na náústku. Při téhle velikosti a váze se tato dýmka dá v zubech držet velmi pohodlně. 

Kouřím z ní virginie, původně Stanislaw DeLuxe Mixture než mi došel a zrovna v tuhle chvíli Virginia No.1 od Mac Barena, ale je možné že do ní časem dám Dunhill Royal Yacht nebo něco jiného. Kouřím ji nejčastěji na srazech PPNSD, ale je to pochopitelně dýmka vhodná pro jakoukoliv příležitost.

Závěrem si dovolím přidat odkaz na Martinovy nové stránky, zatím má v nabídce několik dýmek a věřím že tam budou přibývat další a další. Vřele doporučuji!

http://www.rubenstein.cz/